Příběhy jsou i v jiných náboženstvích. Proč brát vážně právě Bibli?
Pokud nám náš rozum říká, že je zde inteligentní Tvůrce, můžeme svůj rozum použít i k rozlišení náboženství.
Odpověď na tuto otázku je samozřejmě vždy velmi osobní. Nicméně velkých náboženských systémů není zase tak mnoho.8
Polyteismus pro mne nesplňuje logické kritérium prvního Autora a první Příčiny, pro mě osobně tedy představuje soubor mýtů. Náboženské systémy, které zahrnují více vzájemně si konkurujících bohů, ze kterých se každý ,,specializuje" - umí něco jiného (Rama, Kršna, Višna, Šiva atd. nebo řecká mytologie), je obtížné racionálně uchopit a přijmout.
Náboženské systémy, které nemluví o Bohu, jsou v podstatě psychickou technikou, i když se za náboženství samy považují. Podstatné je například to, aby se budhista zbavil závislosti na všem, co ho odvádí od dosažení důkladného ničeho - nirvány. Tedy má se zbavit nejen špatných věcí, ale i dobrých věcí. Zkrátka všech věcí. Vyprázdnit se, zbavit se všech myšlenek, protože každá touha představuje utrpení, a je jedno, jestli je to touha po dobru nebo po zlu, musí pryč. Osobně se však nechci zbavovat dobrých věcí jen proto, abych byl schopen se zbavit těch špatných. Nutnou podmínkou je ovšem mít měřítka pro odlišení dobrých a špatných.
Zdálo by se, že monoteistický islám je ve srovnání s východními náboženstvími filozoficky o stupeň výš. Řada islámských zásad je však pro mě problematická ve vztahu k lidským právům, jak jim v Evropě rozumíme, zejména v otázce přijatelnosti násilí a v nerovném postavení ženy. Muž, který by chtěl konvertovat z islámu jinam, za to může být potrestán smrtí.9 Je tedy možné stát se muslimem, ale nemusí být bez následků chtít přestat být muslimem.
Bible mluví o jednom Bohu a je kompatibilní s tím, co nám říká vědecké poznání.10 Židovští mučedníci vydávali poslední dech svého života za větu ,,Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh. Hospodin je jediný" (Bible, Deuteronomium 6;4-9). Tento Bůh je navíc osobou - má jméno. Jméno umožňuje oslovení, dává schopnost promlouvat, naslouchat a odpovídat.11 Přitom však neničí naši svobodu.
Ježíš je navíc hodně odvážná postava, vždyť není moc lidí, kteří lidem okolo tvrdí, že jsou Božím synem. Ježíš byl buď blázen nebo tragikomik. Anebo skutečně tím, kým říkal, že je - Synem živého Boha. Ale jedenáct z dvanácti apoštolů (Jidáše nepočítám, na jeho místo nastoupil další) se za něho nechalo umučit, každý jinak, v jinou dobu a v jiném koutě světa. Kdyby nezažili zcela mimořádné věci a neviděli je na vlastní oči, ti chlapi by ,,šli od toho". Byli to většinou rybáři, kteří věděli, jak to na světě chodí. Ostatně každý, kdo osobně přemlouval lidi, aby třeba šli do práce v sobotu nebo nějak mimořádně ,,zabrali", snad tuší, co tím myslím.
__________________________________________
8 Pokud světová náboženství někoho zajímají detailněji, lze přečíst v češtině např. knižní cyklus Mircea Eliade Dějiny náboženského myšlení. Svazek I- IV. OIKOYMENH Praha, 1995
9 Luboš Kropáček: Duchovní cesty islámu. Vyšehrad, Praha, 1993, str. 134. Tamtéž: ,,Ženy jsou v obdobném případě uvězněny a bit, dokud se nenapraví."
10 Bible, začátek evangelia podle Jana: ,,Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha." - člověk, který ví, co je to znalostní inženýrství, snad ani nemůže slyšet krásnější hudbu pro své uši. Tato priorita informačních dějů v Bibli stanovená před tisíci let prostě vyráží dech.
11 Josef Ratzinger: Úvod do křesťanství (s novou vstupní esejí autora z r. 2000). Karmelitánské nakladatelství, 2007, str. 13
z knihy : Proč (Martin Kvapilík), nakl. Cesta 2013